Porodstory Jakoubek

Den před termínem už jsem byla řádně nadržená na porod J několik dní jsem pila zázvorový čaj, jedla jídla se skořicí a chilli, uklízela, den předem pěkná procházka a přírodní prostagladiny. Při pohybu a sezení se už několik dní objevovaly poslíčci. Ráno jsem našla pěkný kousek zátky. Naposled jsem promluvila s šestiletou Jozinkou, zda opravdu chce být u porodu (chce) a vysvětlovala jí, že budu křičet, ukázala jí to J, bavily jsme se o tom, zda a jak to bolí. Chtěla mi moc pomáhat, takže jsem jí říkala, že mi může třeba přinést podložku, vodu, jídlo, prostě o co ji požádám. Jinak že ale porodit musím já sama, ale ať se klidně dívá, jak se miminko rodí. A že kdyby potřebovala tátu nebo tetu, ať se na ně obrátí. V podvečer začaly bolesti v podbřišku zpravidelňovat. Když jsem si toho všimla, byly už po 5ti minutách a během necelé hodiny se protáhly na 40ti vteřinové bolesti. Dala jsem vědět Lucce, která měla vyzvednou PA (porodní asistentku), stavit se ještě pro věci a dorazit k nám - do hodiny a půl. PA právě odjížděla od jiného domporodu J. Raději jsem řekla, ať tedy už vyrazí, a zavolala ještě Kristýně. Občas jsem při bolestech cítila tlak na konečník a tušila, že to najednou vezme rychlý obrat. Vlezla jsem do vany a vše ustalo. Vyděsila jsem se, že jsem povolala tolik lidí zbytečně, vylezla z vany a vše se okamžitě vrátilo s dvojnásobnou silou včetně tlaku na konečník. Zalezla jsem do vany a ihned vše ustalo J povylezla jsem před vanu a okamžitě bolesti, tlaky, vokalizace J takže jsem zalezla do vany klidná, že jsem nevolala zbytečně, a že až přijedou, prostě vylezu z vany a bude to J. Muž se staral o děti, ještě uklízel nádobí, obstaral zvířata, už mi ohříval další vodu do vany , starší Jozinka si chystala pro mě vodu s brčkem a chodila se ptát, jestli už potřebuju tu podložku J nachystala mi je před vanu, láska moje J . Po chvíli ve vaně se porod i tak nezadržitelně rozbíhal, bolesti sílily, musela jsem začít vokalizovat a protože jsem nechtěla děsit děti, místo řvaní jsem zpívala. Šlo to dobře. Mladší dcerka usnula. První dorazila Kristýna. Odhadovala jsem, že Lucka s PA tu budou tak do půl hodiny. Stejně jako minule na mně přítomnost ženy s porodní zkušeností působila jako posilovač a urychlovač a okamžitě po jejím příchodu začaly bolesti doplňovat silné porodní kontrakce a já cítila, jak se miminko posouvá a posouvá a začíná nezadržitelně naléhat. Ještě stále jsem zpívala. Pak dorazila PA a Lucka, už jsem je moc nevnímala, ale okamžitě další posun. Miminko už jsem měla úplně před hrází, kontrakce se vystupňovaly do šílených stahů a začal se přese mě valit silný proud energie jak vodopád nebo tornádo a Jakoubek se prostě začal drát ven. Už jsem nezpívala ale silně ne-hypnoporodově řvala. Nebyla jsem ve vyklidněném alfa ponoru, respektive byla, ale ta síla byla větší a rychlejší než já. Tlačil se rychle a silně a byl velký, cítila jsem, že nedokážu brzdit a snažila jsem se uvolnit co to dalo. Sáhla jsem si mezi nohy, když byl ještě uvnitř, a hladila štěrbinou hlavičku v obalech. Cítila jsem, jak se v kontrakci před hlavou nejdřív nadul vak blan a explodoval mi mezi prsty. Vzápětí se tlačila hlava a myslím, že prošla celá na jedinou kontrakci. To byl masakr, natrhl mně. Nicméně byly to dvě tři vteřiny? a celá hlava venku - to jsem se hned zaradovala, nadšená že TO skončilo J vzápětí vyšel celý ven, PA mi ho podala. Byl nádherný. Trošku brekl, ale na prsou se hned uklidnil a chvíli jenom odpočíval. Byli jsme u toho všichni kromě tříleté Johanky, která spala. I Jozinka, která mezitím odcházela, když jsem moc řvala, viděla, jak se miminko narodilo. Jakoubek za chvilinku otevřel oči, zvedal hlavu a rozhlížel se. Jak jsem na něj mluvila, začal broukat - mluvil, odpovídal mi! Byla jsem z toho úplně hotová. Můj první vědomý bonding od miminka! To bylo moje velké přání. Byl velmi aktivní. Tak jsme tak nějakou dobu u vany všichni na něj koukali a obdivovali ho. A já vděčná, že to mám šťastně za sebou : ) a nadšená tím nádherným, očividně zdravým miminkem : )

Přesunuli jsme se do obýváku na rozdělaný gauč, položila jsem mimi na prsa a nechala ho. Opravdu začal zatínat nohama, zvedal hlavu, rozhlížel se, hledal bradavky. Po chvíli jsem mu pomohla a sama přiložila k prsu, měla jsem obavu ze svých vpáčených bradavek. Na jednu se krásně přisál, na druhou moc ne. Jozinka mezitím také usnula. Muž se za mnou hned vrátil. Prožívali jsme ty hodiny po porodu opravdu společně. Začalo na mně doléhat silné vyčerpání z toho rychlého porodu. Chtěla jsem se najíst. Někdo mezitím připravil poporodní polévku plus jsem měla nachystanou zmrzlinu. PA chtěla zkontrolovat placentu, tak miminko převzal muž na holé tělo, než to pořešíme. Nakonec si tak užil nečekaně dlouhý samostatný bonding : ) vyšla, ale stále koukaly plodové obaly, které PA opatrně uvolňovala. Pak silný stisk břicha a vyšla velká krevní sraženina. Tak jsme mně nějakou dobu různě ošetřovaly a kontrolovaly a nakonec i šily 4 stehy. Placentu jsem se rozhodla odstřihnout, Jakoubek to vzal vklidu J bude ji mít v mrazáku a v létě zakopeme. A udělaly jsme z ní obtisk, takže svého placentárního přítele bude mít případně k dispozici : )

Jozinka to další den zhodnotila, že se bála, když jsem křičela. Tak prý prostě odešla a pak se zas vrátila. U porodu prý byla ráda a je moc šťastná, že se nám Jakoubek konečně narodil. Sledovala i přešívání jednoho stehu, který mi ráno vypadl. Obě dcerky mi asistují u sedacích koupelí v dubové kůře. Mladší ráno zaraženě koukala na miminko, ale v průběhu jednoho dne k němu přilnula. Děvčata ho upřímně obletují, obdivují, každá podle svého. Mladší po něm ťape s hračkami, hladí a pusinkuje, starší ho oslňuje skoky přes švihadlo, házením lasa a rychlými přelety drakem. Muž funguje neuvěřitelně, takže mohu opravdu odpočívat, ležet na břiše a věnovat se miminku. Jakoubek na něj krásně reaguje, je u něj - jako téměř u všeho - klidný a relaxovaný.

Děkuji všem za přítomnost a pomoc, každý měl u porodu své nezastupitelné místo, ale to by bylo na novelu : ) cítila jsem se bezpečně a podporována a nelituji, že bylo u mého porodu tolik lidí (muž, jozinka, johanka spala, PA, Lucka a Kristy! ). Přemýšlela jsem o tom a tentokrát jsem je potřebovala - všechny : ) Opět bylo vše tak, jak mělo být.

Terezie R.